Charitativní jarmark školní družiny

Když se řekne slovo Vánoce, mnozí z nás si představí sníh, stromeček, cukroví, pohádky, lodičky ze skořápek, smaženého kapra nebo prskavky. Vánoce jsou ale také časem setkávání. A jedno takové setkání proběhlo v úterý 10. prosince i u nás ve družině. My se ale musíme vrátit v čase asi o dva měsíce dozadu a prozradit vám, co tomuto dni předcházelo.

Již delší čas se nám v hlavě rodil plán na uspořádání nějaké předvánoční akce, která tu ještě nebyla. Napadlo nás, že by to mohl být vánoční jarmark. Za utržené peníze z prodeje výrobků bychom si pak koupili výtvarný materiál na další tvoření. Společně jsme se tedy pustili do vyrábění svícnů, dekorací, vonných solí, aromatických olejových parfémů, dárkových obálek a jmenovek a dalších věcí. Čím déle jsme na výrobcích pracovali, tím více jsme zjišťovali, že bychom jarmarku chtěli dát ještě nějaký větší rozměr. Proto padl návrh, že výtěžek z prodeje věnujeme někam, kde jej budou potřebovat  více než my. Vybrali jsme si tedy Spolek Štístko z nedalekého Lezníka.

V den jarmarku se žáci čtvrté třídy proměnili v prodejce a v naší improvizované tržnici na chodbě prodávali příchozím rodičům své výrobky. Jejich skvělý obchodní duch, komunikační umění a  osobní kouzlo způsobily, že výrobky mizely před očima a kasičky se plnily mincemi i bankovkami.

Kdo byl znaven nakupováním, mohl se jít občerstvit do kavárny, která byla v prostorách horní družiny. Podávala se káva, čaj, punč, domácí pečený čaj i sladké dezerty. O jejich napečení se postaraly maminky ze Spolku rodičů. Rodiče si také s dětmi mohli společně zahrát stolní hry, ping pong, postavit něco z Lega nebo pozdravit křečka Bobíka. Mnoho dospěláků využilo čas i k tomu, aby si spolu jen tak v klidu u kávy nebo punče popovídali. Když se s námi před šestou hodinou večerní rozloučili poslední rodiče s dětmi, čekal nás ještě jeden velký úkol. Bylo potřeba spočítat , kolik jsme vlastně pro Spolek Štístko vydělali peněz. V duchu jsme si přáli, aby to bylo alespoň 4 nebo 5 tisíc korun. To by byl krásný vánoční dárek. Záhy jsme ale zjistili, že díky šikovnosti dětí, které opravdu vyrobily nádherné věci, také díky našim skvělým prodejcům a hlavně díky velké podpoře a štědrosti rodičů i pedagogů školy, kteří si výrobky kupovali, jsme utržili neskutečných 14.220 Kč.

Teď už jen zbývalo vymyslet, jak originálně peníze předat.

Druhý den jsme tedy zavolali do Štístka, že potřebujeme pomoci s odchytem toulavé kočky, která se nám usídlila na půdě školy. Oni nakonec souhlasili a odchyt byl domluven na pátek dopoledne. Nikdo z nich netušil, že je to pouze záminka k tomu, abychom je dostali k nám do školy.

Mezitím jsme si sehnali plyšovou kočičku, které jsme z tělíčka vybrali vycpávku a místo ní jsme tam schovali peníze. V pátek jsme kočičku posadili na trám, děti i dospělí se sešli společně ve družině a čekali jsme na odchyt. Pracovníci stanice byli náležitě vybaveni. Dostavili se do školy s odchytovou klecí, rukavicemi, sítí i přepravní boxem v domnění, že jedou opravdu odchytávat toulavou kočku. Při vstupu do prostor družiny na ně místo toulavé kočky čekalo veliké překvapení. Třída plná dětí, kteří na ně zavolali ,, Překvapení ! “ Chvilku nevěděli, co se děje, ale když jsme jim vysvětlili, oč tu běží, ulevilo se jim a překvapený výraz ve tváři vystřídaly slzy dojetí v očích.  Toto nikdo z nich nečekal. Takový odchyt ještě nezažili. Kočičku si tedy opatrně sundali z trámu, krátce nám o své práci pohovořili, ještě jednou poděkovali za to, že jsme se rozhodli podpořit jejich zařízení a pak zase spěchali zpět ke svým svěřencům. Čekala je totiž návštěva veterináře s nemocným kocourkem.

My všichni jsme si potom uvědomili jednu věc. Že když spojíme své síly, tak se ze zdánlivě malých činů mohou stát velké věci. Už víme, že můžeme – li  jen trochu pomoci, měli bychom to udělat. A pokud je to načasováno dokonale, tak jako se to podařilo nám, může se z toho vyklubat takový malý vánoční zázrak. Moc děkujeme všem, kteří nám ho pomohli zrealizovat.

Krásné Vánoce!

Fotogalerie